V úterý 26. března měla naše třída svůj šťastný den. Nejenže děti přišly o 6 vyučovacích hodin pravidelné výuky, což je, nezastírejme si, pro každého puberťáka skvělá zpráva, ale navíc i absolvovaly kurz přežití. Nešlo o přežití v divočině, ale tam, kde to také někdy pěkně divoké může být – tedy ve světě financí.
Díky paní lektorce jsme zjistili, jak získat peníze, co jsou akcie, dluhopisy, investice nebo také to, že náš spolužák J.K. nemá vyhazovat křeslo od Halabaly, které se v současné době nachází v jeho sklepě. Za tuto starožitnost by totiž mohl získat až několik vyšších tisíc korun.
Následovala práce v týmech. Děti se rozdělily do skupin a vybraly si jeden z nabízených profilů rodiny. Jediné, co měly dané, byli členové rodiny a její celkový příjem. Vše ostatní již bylo pouze na nich. Zvolily si jídelníček v jednotlivých týdnech určeného měsíce, kde, v čem a jak budou bydlet, řešily, jak se budou dopravovat do školy či do práce, zda a jaké auto si pořídí, určily si výdaje na pohonné hmoty, jaké pojištění budou platit nebo do jakých zbytných výdajů vloží své peníze. Táta a dítě tak v rámci své „rodiny“ museli přesvědčit maminku, která držela rodinný rozpočet pevně ve svých rukou, že nutně potřebují do ZOO. Nakonec se povedlo a tento výdaj byl schválen. Dovolená jim už ale neprošla.
A co říci na závěr? Děti zjistily, že to v dospělém životě není úplně tak jednoduché, že čas od času budou muset vzít do rukou kalkulačku a spočítat si, zda „na to mám“ a hlavně budou muset sebrat svůj všechen zdravý rozum a zodpovědnost, aby neskončily v dluzích.
Dokládají to i jejich slova, která si dovolím citovat:
„S takovýma číslama teda pracovat nechci.“
„A to je v životě takhle složitý? Asi nechci být dospělý.“
Ano, být dospělý není jednoduché, přesto ale věřím, že to naše děti, možná i díky tomuto kurzu, zvládnou.
