Držitel mezinárodního titulu Ecoschool
Držitel mezinárodního titulu Ecoschool

Žádný člověk nepřichází na svět hotový, v definitivně vykrystalizované podobě. Ve svém životě – ať už je jakýkoli – se pak neustále rozvíjí, nepřetržitě dotváří vlastní osobnost.

Lidé ve škole usilují o to, aby jejich chování vyjadřovalo humanistické postoje jednoho k druhému: úctu, důvěru a snášenlivost, uznání, účast a empatii, otevřenost v komunikaci a vůli ke spolupráci a pomoci druhému.

Rodiny jsou primárními vychovateli svých dětí, mají na výchovu a vývoj svých dětí největší vliv.

Rodiče nesou odpovědnost za vzdělávání svých dětí, a proto mají právo spolurozhodovat o jeho naplňování.

Rodiče a učitelé jsou rovnocennými partnery.

Osobnost je charakterizována nejen tím, co dělá, ale i tím, jak to dělá.

Základní oblasti práce metodika prevence:

  • sledování a řešení nevhodného chování žáků během vyučování, o přestávkách (pohovory s žáky, rodiči, výchovné komise)
  • řešení případů záškoláctví
  • organizace bloků primární prevence (spolupráce s Centrem prevence Žďár nad Sázavou)
  • účast na vzdělávacích seminářích
  • sledování aktuálních informací v tisku
  • předávání informací ostatním pedagogickým pracovníkům
  • spolupráce s Pedagogicko-psychologickou poradnou ve Žďáru nad Sázavou
  • spolupráce se sociálním odborem a Policií ČR



PRAVIDLA PRO RODIČE K BEZPEČNĚJŠÍMU UŽÍVÁNÍ INTERNETU JEJICH DĚTMI

  1. Nechte se dítětem poučit o slžbách, které používá, a ujistěte se o jejich obsahu. Tím zlepšete svou znalost internetu.
  2. Nikdy svému dítěti nedovolte setkání o samotě s někým, s kým se seznámil na internetu, bez Vaší přítomnosti. Pokud k setkání svolíte, své dítě doprovoďte.
  3. Zajímejte se o internetové kamarády svých dětí stejně jako se zajímáte o jejich kamarády ve škole.
  4. Základem při komunikaci rodiče s dítětem je otevřenost. Při nepříjemných zkušenostech dítěte s děsivým obsahem nebo nepříjemným člověkem není řešením trestat dítě nebo mu dokonce bránit používat internet, ale poradit mu, jak se v budoucnu nepříjemným zkušenostem vyhnout. Jak se rodič při podobné situaci zachová, určuje, zda se mu dítě svěří i v budoucnu.
  5. Na místo s nevhodným obsahem se může dítě dostat zcela náhodou. Pro tyto případy neexistuje stoprocentní ochrana a vyplatí se spíše vychovávat dítě tak, aby si podobné skutečnosti interpretovalo způsobem odpovídajícím jeho věku, protože s dítětem nemůžete trávit všechen volný čas.
  6. Riziko vstupu na stránku s nevhodným obsahem lze snížit jednak prostřednictvím možností zabudovaných přímo do internetového prohlížeče, jednak prostřednictvím speciálních programů obsahujících nepřetržitě aktualizovaný seznam stránek pro děti nevhodných. Tyto programy bývají k dispozici zdarma.
  7. Uvažujte o společné e-mailové schránce se svými dětmi.
  8. Dávejte si pozor na soubory, které dítě z internetu stahuje a ukládá je na disk.
  9. Sledujte, kolik času dítě u počítače stráví. Nepohybuje se ve světě virtuálních her častěji než na hřišti? Nepohybuje se víc na chatu a nekomunikuje s anonymními osobami (skrytými za chatovými přezdívkami) častěji než se svými kamarády Nepozorujete u něj projevy připomínající závislost na chatování či počítačových hrách? Nedovolte, aby virtuální realita dítě příliš pohltila!
  10. O radu při výchově dětí ke správnému užívání internetu můžete požádat pedagoga, psychologa či pracovníky internetových firem.

PaedDr. Jiří Pilař
ředitel odboru speciálního vzdělávání MŠMT