Ve čtvrtek 2. října bylo na našem školním hřišti rušno. Zaplnily ho desítky mladých sportovců z Bystřice a okolí, kteří se zúčastnili tradičního každoročního atletického klání: “O pohár starosty města”.  I naše škola zde měla své zástupce, mezi nimiž nechyběly tři reprezentanti z 9. A. Všichni, tedy Zuzka, Eliška a Lukáš, si zaslouží velké uznání i dík za reprezentaci naší školy. Ráda bych zde však vyzvedla zvláště jednoho z nich a tím je právě Luky, náš„superhrdina“. Ten, kdo ho viděl ještě den před soutěží, nemohl pochybovat o tom, že by měl zůstat doma a ležet v posteli. Ještě ve středu 6. vyučovací hodinu ho paní asistentka dopovala teplým čajem z termosky a snad každých 5 minut se ze zadních lavic ozýval jeho kašel. Moje doporučení ohledně toho, že by měl zůstat doma a léčit se, nebralo jeho srdce závodníka vůbec v úvahu, takže nejenže druhý den přišel, ale i nemalou měrou pomohl našemu týmu. A ačkoli jsem farizejsky prorokovala, že v „osmistovce“ bude pouze do počtu, protože ji nebude schopen udýchat, on ji pro nás dokonce vyhrál. A nebylo to jeho jediné vítězství. Nejlepší byl i ve skoku vysokém. Je to prostě sportovec tělem i duší a já i paní asistentka jsme nejen na něj,ale i naše skvělé holky moc hrdé.