Z epidemiologických důvodů se 14. 10. 2020 již podruhé v historii České republiky všechny školy pro děti uzavřely. Učitelé, žáci i jejich rodiče byli opět postaveni před velmi těžký a zodpovědný úkol, a to zvládnout výuku „na dálku“. Změnilo se však od jarních měsíců mnohé, v první řadě Školský zákon, kde byla distanční výuka ustanovena jako povinná.
A jak jsme to tedy podruhé všichni zvládli a zvládáme?
Na základě doporučení Ministerstva školství České republiky, tzv. Manuálu pro základní školy, jsme zvolili jednotný systém zadávání úkolů, setkávání online se žáky v každém ročníku každý den, na 1. stupni minimálně 1 hodinu denně, na 2. stupni minimálně 2 hodiny denně. Musím říct, že se toho naši učitelé zhostili velmi dobře, neboť si vzájemně vypomáhali po technické stránce, vyrobili návody pomocí videí, prezentací i přehledných tabulek pro usnadnění online výuky, aby to zvládli úplně všichni, tedy i naši nejmenší prvňáčci. Plně si uvědomujeme, že bez obětavé pomoci rodičů by to opravdu nešlo, proto bych jim touto cestou chtěla velmi poděkovat.
Vždycky se snažím na všem špatném hledat to dobré. A měla jsem šanci to vidět na vlastní oči, když jsem navštěvovala jednotlivé vyučující a mohla sledovat, jak používají nové metody, o kterých se nám všem před půl rokem vůbec nesnilo, jak se učí navzájem, předávají si zkušenosti, hledají nové možnosti….
A všimla jsem si také hodně podstatného, jak se buduje vzájemný vztah mezi třídním učitelem a jeho žáky. Komunikace rozhodně nevázne, naopak. Děti jsou sdílné, více otevřené, rodiče se nebojí spolupráce, učitel může nahlédnout i do jejich domácího prostředí, tzv. pod pokličku. Myslím, že i když se všichni snažíme tuto formu vzdělávání zvládnout, každý z nás si ze srdce přeje, abychom se ve zdraví již brzy setkali ve školních třídách.
Pokud Vás zajímá, jak hodiny probíhaly, podívejte se do naší fotogalerie.
Dita Kabelková