Ve středu 6.12. si žáci 6.A na vlastní kůži vyzkoušeli, o čem ‘Dramatická výchova’ vlastně pojednává. Cílem projektového dne bylo, aby děti přijaly své tělo jako právoplatný a důležitý nástroj komunikace, dokázaly si ho uvědomovat, vyjádřit tělem vlastní emoce, vlastnosti a činnosti, současně také posílit spolupracující prostředí, umění přijmout zpětnou vazbu a rozpracovávat nápady své i ostatních.
V úvodu žáci objevovali svoje tělo, jeho možnosti a snažili se ho hravou cestou rozpohybovat skrze lehkost, hravost a legraci, například při aktivitě s názvem Loď, při které se děti měly snažit rovnoměrně zaplnit palubu lodi tak, aby se nepotopila. Zároveň musely reagovat na postupně se zrychlující a náročnější pokyny.
V další části žáci zjišťovali, jak můžeme působit a co ze sebe můžeme vyzařovat, aniž bychom řekli jediné slovo. Téma submisivity a dominance jim umožnilo vstoupit do prvních jednoduchých rolí a pozorovat, jak se tělo chová při změnách vnitřního nastavení. Klíčovými technikami byly herní situace, ve kterých se žáci ocitají, a po nasbíraných zkušenostech je i sami vytvářejí. Díky tomu uplatnili své vlastní nápady a strategie. Pantomimicky vyjadřovali navržené situace, tvořili sousoší submisivity a dominance nebo také příslušného prostředí, například koupaliště, lesa. V bezprostřední situaci se děti mohly autenticky projevit skrze hru a převést zkušenosti do svého běžného života. Po celou dobu programu měli žáci vycházet z přesvědčení, že: Tělo mluví první. Tělo není jenom schránka. Tělo nikdy nemlčí.
Celým programem nás provedla a aktivity, které děti velmi bavily, nám představila zkušená lektorka MgA. Kateřina Chalupníková.
